Když se na začátku našeho letopočtu objevila na Východě velká hvězda, vzbudilo to v Persii nemalou pozornost. Peršané, kteří se s oblibou zabývali astronomií, začali zkoumat, co toto znamení představuje pro svět. Tři perští mudrcové neboli králové se rozhodli toto tajemství rozluštit a zjistili (pravděpodobně z knih Židů), že se narodil Spasitel světa. Rozhodli se, že se za hvězdou vydají s nadějí, že naleznou zaslíbeného krále, který nastolí ve světě pokoj.

Jejich první kroky vedly do Jeruzaléma, královského paláce, kde s očekáváním doufali, že naleznou onoho krále. Očekávání se nenaplnila a místo toho vzbudili obavy krále Heroda, který se paranoidně obával o svůj trůn. Jejich putování dál pokračovalo.

Hvězda je nakonec nezavedla do královských komnat, ale do chléva, kde spatřili spolu se zvířaty zaslíbeného krále, malého Ježíše. Poklonili se mu a darovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ne náhodou mu darovali tyto dary. Zlato, nejcennější královský kov, symbolizuje královskou úctu, stálost a neporušitelnost. Kadidlo, vonná pryskyřice, se vždy užívala během náboženských obřadů a symbolizuje modlitby a víru v Ježíšovo božství. Myrha, která se užívala pro své konzervační účinky k balzámování mrtvých těl, byla předzvěst Ježíšova utrpení a nakonec ukřižování.

Věřící si těmito symboly připomínají Kristovo narození, jeho učení o lásce a vykoupení, jeho smrt a nakonec vzkříšení.